Horečka – jak pomoci přírodní cestou

Horečka bývá pro mnoho lidí zneklidňující. Zvlášť u dětí dokáže rychle vyvolat strach a nejistotu, jestli ji hned snižovat, nebo dát tělu čas, aby si s infekcí poradilo samo.

Ve skutečnosti je horečka přirozenou součástí obranné reakce organismu. Tělo při ní zvyšuje teplotu, aby vytvořilo méně příznivé prostředí pro množení virů a bakterií a zároveň aktivovalo imunitní systém.

To ale neznamená, že se má horečka vždy jen „přetrpět“. Důležité je sledovat celkový stav nemocného, věk, průběh nemoci, příjem tekutin a varovné příznaky.

V tomto článku najdete přehledný návod, jak při horečce bezpečně postupovat. Dozvíte se, kdy horečku není nutné hned potlačovat, kdy už je potřeba zpozornět a jak můžete tělu pomoci pomocí jednoduchých přírodních postupů, obkladů, zábalů, bylinek a vhodných tekutin.

Pokud kromě přírodních postupů hledáte i výběr homeopatik podle konkrétních příznaků, podívejte se také na článek Homeopatika při horečce.

Co je horečka a proč vzniká

Horečka je zvýšená tělesná teplota, která nejčastěji vzniká jako reakce na infekci. Může doprovázet nachlazení, chřipku, virózu, angínu, zánět dutin, zánět močových cest, střevní infekci nebo jiné akutní onemocnění.

Nejčastější příčinou horečky jsou virové a bakteriální infekce. Horečka se ale může objevit také po očkování, při přehřátí organismu, při zánětlivých onemocněních nebo jako nežádoucí účinek některých léků.

Někdy se hovoří také o takzvané lékové horečce. Ta se může objevit například po nasazení některých antibiotik, antiepileptik, antipsychotik, antidepresiv nebo imunomodulačních léčiv. Pokud se horečka objeví krátce po zavedení nového léku, je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Z psychosomatického pohledu může horečka souviset také s vnitřním napětím, přetížením, potlačeným hněvem nebo pocitem, že se v člověku „něco vaří“.

Je nutné horečku hned snižovat?

Ne vždy.
Pokud je nemocný při horečce relativně klidný, pije, reaguje přiměřeně, nemá varovné příznaky a teplota není extrémně vysoká, není vždy nutné horečku okamžitě potlačovat.
Horečka sama o sobě není nepřítel. Je to jeden z nástrojů, kterým se tělo brání.
Důležitější než samotné číslo na teploměru je celkový stav člověka.

Sledujte hlavně:

• zda nemocný pije,
• zda močí,
• zda je při vědomí a reaguje přiměřeně,
• zda nemá dušnost,
• zda nemá ztuhlou šíji,
• zda se neobjevuje vyrážka, modřiny nebo mramorování kůže,
• zda nemá studené končetiny při vysoké horečce,
• zda se stav rychle nezhoršuje.

U dětí je velmi důležité sledovat chování. Dítě s horečkou může být unavené, plačtivé a chtít se chovat. Pokud ale po poklesu teploty trochu ožije, pije a reaguje, bývá situace klidnější. Naopak apatické dítě, které nereaguje obvykle, odmítá tekutiny nebo je obtížně probuditelné, vždy vyžaduje pozornost.

Kdy vyhledat lékaře při horečce

Lékaře vyhledejte vždy, pokud:

• má dítě do 3 měsíců teplotu 38 °C a více,
• dítě mezi 3–6 měsíci má horečku kolem 39 °C a více,
• horečka u dítěte trvá déle než 3 dny,
• horečka u dospělého trvá déle než 3 dny nebo se stav zhoršuje,
• teplota neklesá ani po běžných lécích na snížení horečky,
• nemocný odmítá tekutiny nebo má známky dehydratace,
• objevuje se dušnost, bolest na hrudi nebo sípání,
• je přítomná ztuhlá šíje nebo výrazná bolest hlavy,
• nemocný nesnáší světlo,
• objeví se vyrážka, která nemizí při zatlačení,
• kůže je mramorovaná, šedá, namodralá nebo nápadně bledá,
• ruce a nohy jsou studené, zatímco tělo má vysokou teplotu,
• objeví se křeče,
• nemocný je zmatený, apatický nebo obtížně probuditelný,
• horečka vznikla po pobytu v horku a je podezření na přehřátí.

U malých dětí, chronicky nemocných osob, seniorů, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou je vždy lepší poradit se s lékařem dříve.

Jak správně měřit teplotu

Abychom mohli horečku správně vyhodnotit, je důležité měřit teplotu správně a vždy podobným způsobem.

Měření v podpaží

Měření v podpaží je běžné u dětí i dospělých. Teploměr musí být dobře přiložený ke kůži a paže přitisknutá k tělu. Doba měření záleží na typu teploměru, obvykle několik minut.

U digitálních teploměrů je dobré řídit se návodem výrobce. Některé teploměry zapípají velmi brzy, ale pro přesnější výsledek je někdy vhodné je ponechat ještě chvíli.

Měření v konečníku u malých dětí

U miminek a malých dětí se často používá měření v konečníku digitálním teploměrem s ohebnou špičkou.

Teploměr se jemně namaže, například mastí na opruzeniny, a zavede se přibližně 1–2 cm hluboko. Naměřená hodnota bývá asi o 0,5 °C vyšší než teplota měřená v podpaží, proto se od ní obvykle 0,5 °C odečítá.

Základní péče při horečce

Při horečce není cílem tělo trestat chladem ani ho přehřívat. Cílem je vytvořit takové podmínky, aby mohlo bezpečně pracovat.

1. Klid a bezpečí

Nemocný potřebuje klid, ticho a pocit bezpečí. U dětí je často nejdůležitější blízkost rodiče. Někdy je láskyplná přítomnost, držení za ruku a klidný hlas přesně to, co pomůže dítěti uvolnit napětí.

2. Čerstvý vzduch

Místnost pravidelně větrejte. V pokoji by nemělo být přetopeno. Ideální je příjemná teplota kolem 20 °C.

Vzduch by neměl být suchý. Pokud je doma přetopeno, můžete použít zvlhčovač nebo dát na topení mokrý ručník.

3. Lehké oblečení a přikrývka

Nemocného zbytečně nenabalujte. Při horečce tělo potřebuje odvádět přebytečné teplo.

Vhodné je lehké bavlněné oblečení a tenká deka nebo prostěradlo. Pokud má nemocný zimnici, třese se a má studené končetiny, je potřeba ho nejprve zahřát a se zábaly počkat.

4. Dostatek tekutin

Při horečce tělo ztrácí více tekutin potem a rychlejším dýcháním. Proto je pitný režim naprosto zásadní.

Vhodné jsou:

• vlažné bylinkové čaje,
• voda,
• slabý ovocný čaj,
• ředěná ovocná šťáva,
• vývar,
• rehydratační roztok při výraznějším pocení, zvracení nebo průjmu.

U dětí nabízejte tekutiny často a po malých doušcích. Nenuťte je vypít velké množství najednou.
Důležitá je pravidelnost.