.

Jak emoce ovlivňují naše zdraví

Psychosomatika se zabývá problémem vztahu duše a těla. Nemoc byla dlouhou dobu považována pouze za tělesný problém, teprve poslední dobou se začínají hledat souvislosti mezi tělesnými obtížemi a psychickým rozpoložením člověka.

Mohou pocity, myšlenky, psychické naladění, rozladění nebo stres spustit zdravotní problémy?

Ano, je to skutečně tak.

„Největší chybou lékařů je, že se snaží léčit tělo, aniž by léčili duši. Přitom tělo a duše jedno jsou. Nelze je léčit odděleně.“ — Platón

Vše, co jme prožili, zanechává otisk v naší mysli. Je to jako bychom pozvolna plnili nádobu, která časem přeteče. Už je toho prostě moc a tělo nás na to upozorní. Máme zvolnit, odpočinout si. Pokud neposlechneme, problémy se začnou nabalovat na sebe. Klasická medicína symptomy nemoci potlačí, což způsobí pouze to, že se problém přesune jinam a po čase zaútočí s mnohem větší intenzitou.

Proto je dobré svému tělu naslouchat a zamyslet se nad příčinou nemoci. Je možné, že se ve vaší rodině opakují problémy určitého charakteru. A vy si řeknete: „No jasně, tohle měla moje máma, tak já to mám také.“ Ale něco muselo ten problém odstartovat. To, že máme genetickou predispozici k nějaké nemoci, neznamená, že musí propuknout. Mnohem větší vliv na naše zdraví má výživa, životní styl, chemické látky a emoce.

Prostřednictvím nemoci nás tělo varuje, že něco není v pořádku.

Psychická a fyzická odolnost člověka se formuje od dětství a má následně vliv na celý život. Pokud je dítě od malička uzlíček nervů, jak asi bude fungovat v dospělosti. Společnost na nás klade stále vyšší nároky a život je plný stresu a obav.

Pokud se u dítěte opakuje určitá nemoc, je dobré si najít její psychosomatickou příčinu a zamyslet se nad ní. O psychosomatických příčinách nemocí mám nejraději knihu Louise L. Hay „Miluj svůj život“. Kniha jednoduchým způsobem vysvětluje duchovní příčiny nemocí a ukazuje cestu ke změně. Homeopatická praxe mě naučila, že pokud se problém vyřeší v hlavě, uzdraví se tělo.

Dítě vnímá spoustu věcí, které nám připadají nepodstatné. Znám plno dospělých, kteří křivdy z dětství ještě nestrávili. Náš kamarád nikdy nezapomene u jídla poznamenat, že jeho sestra měla vždycky větší řízek než on. Já si třeba často vzpomenu na skutečnost, že moje sestra dostala první džíny ve čtvrté třídě, ale já jsem si na ně musela sama vydělat na brigádě. Nesmysl? Asi ne, když mé hlavě stojí za to si to připomenout.

I maličkosti mohou organismus rozladit natolik, že chytí každou nemoc.

Psychosomatická příčina infekce je podrážděnost, hněv a rozladěnost.

Děti přebírají nemoci svých rodičů na sebe a ukazují na nevyřešené problémy matky, a skrze matku i problémy otce. Jaká vládne doma atmosféra? Cítí tam dítě napětí, strach, hádáte se s partnerem nebo řešíte nějakou složitou životní situaci?  Nemusí to nutně být jen o domácí atmosféře. Velkou roli na psychiku dítěte má školka, škola, neshody se spolužáky nebo pocit, že dítě nikam nezapadá.

Právě nástup do školky je spojený s častými nemocemi u dětí. Dítě má pocit, že je odložené, prohlubuje se u něho pocit nejistoty, začíná propad energie, únava a pak už stačí málo a je zase nemocné. Nejčastější jsou chronické rýmy a bronchitidy.

Bronchitida je v psychosomatice rozjitřené rodinné prostředí. Hádky, křik, dusné ticho.

Rýma znamená příliš mnoho událostí najednou. Mentální zmatek. Drobné křivdy. 

Ošklivá slova umí hodně ublížit.

Jedné holčičce odstartovala anorexii paní učitelka. Když se děti ve škole vážily, neodpustila si poznámku: „Vážíš ze všech dětí nejvíc“. Psychologicky vzdělaná paní učitelka zřejmě neměla svůj den. Holčička nakonec skončila na delší dobu v nemocnici.

Nikdy nevíme, co se v dětské hlavičce odehrává. Zajímáme se o to jaký dnes mělo naše dítě den? Okřikla je před celou třídou paní učitelka? Smáli se mu kamarádi? V dnešní době si děti velmi často berou za vzor hvězdičky z internetu. Idoly našich dětí se prezentují v zářivých barvách, sdílejí své zážitky, své nové oblečení nebo líčení. V dítěti to může navodit pocity méněcennosti. Pocit, že jeho život není tak barevný. Stejně tak působí na dospělého člověka svět reklam plný dokonalých věcí, které si nemůže dovolit. Mnoho času trávíme ve virtuálním světe, dojímáme se nad příběhy ostatních a zapomínáme žít ten svůj příběh.

Měli bychom se naučit být zase spolu, nejen vedle sebe. Sdělovat si své zážitky, umět naslouchat svým nejbližším. Domov by měl být místem pohody a bezpečí, kam se budou všichni rádi vracet.

 

Podrobný popis nejčastěji používaných homeopatik najdete v e-booku HOMEOPATIKA.

Praktické návody na domácí léčení pomocí homeopatie a přírodních receptů najdete v HOMEOPATICKÉ LÉKÁRNIČCE PRO DĚTI a PŘÍRUČCE DOMÁCÍ HOMEOPATIE.

JAK VYBÍRAT HOMEOPATIKA

V homeopatii LÉČÍME ČLOVĚKA, NIKOLI NEMOC.
Homeopatikum nevybíráme jako lék „NA NĚCO“, ale jako lék, který pokrývá symptomy nemoci.

SYMPTOM = ZMĚNA, KTEROU DOTYČNÝ BĚHEM NEMOCI ZAŽÍVÁ

V klidu se zamyslete, co se změnilo, ZMĚNY SI ZAPIŠTE.
Poté porovnejte s popisem homeopatik.
K léčbě vyberte NEJPODOBNĚJŠÍ HOMEOPATIKUM.

JAK DÁVKOVAT HOMEOPATIKA

Dávkování se řídí podle intenzity potíží.
U akutní nemoci je třeba dávku zopakovat několikrát po sobě v krátkém časovém intervalu.

Na začátku potíží se nejčastěji podává: 1 dávka po 30-60 minutách 3x až 5x po sobě.

Během této doby by mělo dojít k úlevě. Pokud se nic nezmění, homeopatikum není správně vybrané a nemá smysl pokračovat v podávání léku.

Pokud úleva nastane, intervaly podávání se postupně prodlužují. Druhý den už podáme jen 3×1 dávku a třetí den 2×1 dávku.

CO JE JEDNA DÁVKA

1 dávka jsou 3 kuličky nebo 1 doušek rozpuštěného homeopatika.

Na homeopatika se nesahá rukou. Pomocí dávkovače v uzávěru se homeopatika vloží pod jazyk a nechají se volně rozplynout v ústech. U kojenců a malých dětí se kuličky rozpustí v malém množství vody a podají se nekovovou lžičkou nebo stříkačkou přímo do úst. Každý den se připravuje stejným způsobem nový roztok.

JAKOU POTENCI ZVOLIT

K domácí samoléčbě doporučuji potenci 9 CH.

Přejít nahoru